Dej mi tati na vozík
špalíky z těch stromů,
a nařež i na přívěs,
zapojím ho k tomu.

Prosí malý František
u smrků z dávných časů
padlých teskně bez šišek
a bez větru kolem vlasů.

A tak řežu léto po létě,
jako bych se vracel,
tady mi bylo také pět,
a bez jsem s Jardou kácel

Tu si bral děda babičku,
a v kostele ji líbal,
a tady se narodil,
když slavík z korun zpíval.