Holubi se už dvoří na střechách
jaro je jedna báseň,
ve skulinkách
hnízd se v ostrůvku tepla
rodí letní štěbetání.
Po skráni
poteče zas pot,
to slané lidské volání moře.
Na pískot
mladých holubů
se těšívám už od podzimu,
na půdu přinesou život
a taky trochu špínu
– prostě vše,
jak to bývá,
když čas plyne,
kouř padá, hasne či vstoupá,
denně
vesele i smutně
nad komínem.