Pohlaď obyčejný strom
a zamiluj se jak v koruně jeho ptáci…
Hlídej ať neničí jej kluci ve stráních …
Pronásleduj vítr prudký ve větvích …
Když déšť tě opět k životu zpět vrací,
pociťuješ zeleň listí ,
která říká : “ Smíš dál …”
Rozhlédni se na rozcestí
u jezevčích skal …

Vždyť také špatně snášíš přesazení,
velké zimy, vedra, sucha …
Máš rád svit slunce a při setmění
měsíc a hvězd políbení plachá …
Až cvrčci Ti budou večer hrát,
Strom Tě nechá u kořenů spát …
… za to tiše spát …