Cítil jsem pach jejích stop, které prošly tolik břehů až sem, k Mánesu. Bylo pěkně, viděl jsem ho, jak opatrně dlaní ometá hrubý písek po vodě, která se po té letošní zimě tak rozkošnicky protahovala od kraje ke kraji, až U hastrmanů křičeli, že budou za chvíli čepovat místo u Mánesa v Holešovicích a jezy na to tam někde dole, že je nikdo nevidí a že tu jsou tímto úplně zbytečně.
Svěsit tak nohy o něco níž, smočil by jistě chodila i s botama. Ty labutě, co tu byly, stáhly nohy pod ocas, sotva zasahal v kapse. A tak, než jsi se vrátila s tou vekou, měl jsem je všechny pryč.Tady je krmit nemůžeme, podívej, šetří vedle sebe na kameni posledních pár úlomků a…. ne to nejde, pojďme třeba na Kampu, tam budou taky…