Jsme zástup slepců
my – děti Internetu,
od různých konců
pohlížíme na planetu
bez očí, bez čichu, tiše.

Slétají se lidské duše
a prostor, vzdálenost i hlas
i chuť i zrak i hmat pryč z nás
jak zima se vytratily,
jak cukr se rozpustily,
abychom se přiblížili
ke druhému snáz.