Mám vločky

na holém těle

zrána,

když střechy kostelů

nestačí oprášit vítr

– od té svaté,

která se pak ve vodu promění.

 

Od té,

na kterou se člověk ostýchá

položit holou dlaň.

 

… někdy mám tak ostych

před dotekem,

který něco

v něco nenávratně změní

a zanechá otisky…

 

Mám vločky na holém těle,

které už možná

nejsou…