Ulicí domů
šel jsem sám v noci,
pod bílou lucernou
stávám moc rád.
Zeď byla popsána
ano .. za žlutá zeď Lennona
… ztichli i ptáci,
umlkla Kampa,
umlkl sad.

Bylo to krásné !
Čertovka hrála
v lopatkách kol …
A já ? … Já psal své básně
a sledoval kola
jak vodu brala
přes její vzdor !

Normální člověk by asi řekl :
„Jseš blázen !
Chodíš nocí a píšeš básničky.”
Jiný by možná,
potají polkl
pod temným stromem
s kouskem malé dušičky.
… ale je to moc pěkné, věřte mi,
sledovat pražské
střechy … mezi větvemi.

Poutníci, znáte uličky
pražské pozdně za večera ?
Fotografové, milenci
víte jak za noci
Mánesův splav volá ?
… usedni …
Ano, usedni a Kampa
na druhé straně
roztáhne křídla
a vy … vy usedáte pod ně,
poutníci.

Moc toho nemám,
vlastně skoro nic,
… jen tuto chvíli.
Noční vzduch sálá, dýchá
… i lampy se s ní oženily.
… lampy svítí ve křoví
a vy – i kdyby jste chtěli
je nemůžete ukrást, ulovit,
vždyť jste tu jako ony
na stejné lodi
jen pro tuto chvíli !