Procházel kolem plačícího stromu, cítit tu vůni prolité smůly … smůla, že stál v cestě a musel být pokácen.
Přemýšlel, proč mu ty rány tak voní ?
Pak procházel kolem vařícího se kotle plného červené zabíjačkové polévky. Sliny mu stékaly po bradě.
Přemýšlel, pro mu ta prolitá krev tak voní ?
Nikdy by neublížil ani mouše, nikdy by zbytečně do země nezadupal ani stéblo trávy … tak kde se vzala ta potěšení z cizí bolesti ?