Neskutečné oči skutečné

„Po vodě chodí – kdo má křídla“ – plivl do vody, až připlavaly labutě. Svěsily krk a místo kříku – kdo nám to tu dělá bordel nebo tak nějak – plavaly zas klidně pryč.

„Tak vidíš,“ vzal mne za rameno, “ není to pohádka?“