Autobus

Tah motoru

tlačí čelním sklem

mlhu proti vycházejícímu slunci.

 

Z té mezery

uprostřed

slyším křičet o pomoc

neviditelné ptáky

 

i ty mokré stopy,

brázdy v nenávratnu

které vrýváme

nemilosrdně pneumatikami

do asfaltu

jednou smije osudný den.